Roku 1865 navštívil zámek Kynžvart významný rakouský spisovatel, který byl domácím učitelem Richarda Metternicha.
Adalbert Stifter byl česko-rakouský spisovatel, malíř a pedagog. Byl to jeden z nejvýznamnějších představitelů biedermeieru, dodnes aktuální svou kritikou nesnášenlivosti mezi národy.
Narodil se 23. října 1805 v šumavské vesnici Horní Planá jako nejstarší syn tkalce a obchodníka s plátnem Johanna Stiftera. Obecnou školu navštěvoval v rodné obci Horní Planá a na základě vynikajících studijních výsledků byl doporučen na gymnázium, které poté studoval v klášteře benediktýnů v Kremsmünsteru. Školu dokončil opět s vynikajícími výsledky. Pokračoval studiem práv na Vídeňské univerzitě, kde se zajímal i o fyziku, jazyky a filosofii. Vzdělávání si financoval sám jako soukromý učitel. Roku 1830 školu bohužel kvůli nešťastnému vztahu a nedostatku zájmu o studium opustil.
Poté se živil částečně jako malíř, částečně jako spisovatel. Inspirován Goethem, Herderem a Jeanem Paulem psal do časopisů první povídky. Od roku 1841 opět pracoval jako domácí učitel. V letech 1843 až 1846 na zámku Kynžvart. Dle Fukse* navštívil zámek Kynžvart, jako host, roku 1865 už jako šedesátiletý spisovatel. Na Kynžvartě byl již mnohokrát před tím, protože to byl vychovatel Richarda Klementa Metternicha, syna slavného rakouského kancléře. Ze zdejších pobytů čerpal náměty pro svá literární díla. Inspiraci Kynžvartem lze najít například v jeho slavném románu „Pozdní léto“ (Nachsommer).
Zdroj fotografie: https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Adalbert_Stifter#/media/File:Adalbert_Stifter_photo.jpg
Zdroje a odkazy:
- *Dr. Ladislav Fuks: Zámek Kynžvart – historie a přítomnost; krajské nakladatelství v Karlových Varech 1958
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Adalbert_Stifter
Zámek Kynžvart patří mezi nejvýznamnější památky ve správě Národního památkového ústavu. Památkový areál patří se svými 245 hektary mezi největší v České republice. Je držitelem ceny Europa Nostra. Nesmírně cenné jsou dochované sbírky po šlechtických majitelích. Nejznámějším představitelem je kníže Klement Václav Lothar Metternich-Winneburg, kancléř císařů Františka I. a Ferdinanda I. Kancléř na zámku založil jedno z prvních muzeí v Evropě. Dodnes na zámku můžeme obdivovat cenná umělecká díla Antonia Canovy, Bernarda Strigela, kolekce antických mincí, daguerrotypií, grafik a zbraní. Na zámku se nachází třetí největší egyptologická sbírka v České republice. Významná je v evropském kontextu kynžvartská knihovna se sbírkou rukopisů (nejstarší dílo je z 8. století). Oblíbeným cílem návštěvníků je i kabinet kuriozit. Součástí sbírek je movitá národní kulturní památka Kynžvartská daguerrotypie, která je zapsána mezi movité památky UNESCO do registru Paměť světa.
Bc. Štefan Brštiak, referent pro veřejnost zámku Kynžvart, tel.: 773 776 631, e-mail: brstiak.stefan@npu.cz
Více informací o zámku a jeho provozu: www.zamek-kynzvart.cz
