Kynžvart

Evropské kulturní dědictví

Dnešní návštěvní doba

Od 1. června 2021 je státní zámek Kynžvart otevřen. Děkujeme, že dodržujete stanovené bezpečnostní pokyny při vaší návštěvě.

Zavřít

Příprava nové expozice památky UNESCO

Zámecké památkové sbírky se těší pozornosti restaurátorů

Na konci roku 2020 získal zámek Kynžvart od MK ČR rozhodnutí o přidělení dotace na vybudování nové expozice pro tuto památku světového formátu a již se připravují první kroky k její realizaci. Expozice zámku Kynžvart se bude rozkládat téměř na 700 m2 a představí tuto exkluzivní předchůdkyni fotografie v kontextu velmi cenných uměleckých děl z dochovaných knížecích sbírek rodu Metternichů. Kynžvartská daguerrotypie je jedna z mála dochovaných prvních daguerrotypií na světě. Z důvodů její celosvětově vysoké historické i technické hodnoty, bude její vystavení vyžadovat speciální podmínky pro zajištění její ochrany před poškozením a oxidací. Prezentována bude ve speciální vitríně s dusíkatou atmosférou, která spolehlivě zpomalí přirozený proces degradace citlivého materiálu.


Tento pomyslný zlatý hřeb budou doplňovat díla například od Bertela Thorvaldsena, Bernarda Strigela, egyptské mumie, část Starého Zákona z 8. století, ale například i píšťala zvaná cink, jediný historický cink dochovaný na území České republiky.


V této chvíli probíhá příprava zadávací dokumentace pro vypsání výběrového řízení na dodavatele výstavní části expozice a také příprava podkladů k zadání restaurátorských prací. Na zámek se sjíždějí restaurátoři různých oborů a zpracovávají návrhy na konzervaci jednotlivých exponátů nové expozice. Posuzují současný stav, provádí neinvazivní průzkumy materiálů, dokumentují poškození a navrhují technologii oprav.


Mezi prvními dorazila MgA. Eva Machalová, akademická sochařka a restaurátorka, která se zabývala exponáty z alabastru a mramoru. Cenné deskové obrazy posoudil přední odborník MgA. Libor Kocanda, který je nasnímal v ultrafialovém světle. Dnes probíhá posouzení orientálních památek MgA. Barborou Bartyzalovou, specialistkou restaurování papíru a souvisejících materiálů uměleckých děl asijské provenience.

 

Národní kulturní památka a první UNESCO památka v Karlovarském kraji


Kynžvartská daguerrotypie, která od roku 2006 nese status národní kulturní památky, se v roce 2017 dostala na prestižní seznam světového kulturního dědictví UNESCO Paměť světa. Tím se stala první památkou UNESCO v Karlovarském kraji.


Co je to daguerrotypie?


Daguerrotypie jako taková je první v praxi používaná fotografická technika. Jedná se tedy o předchůdce klasických fotografií a zároveň technický poklad. Nese jméno svého tvůrce Louise Jacquese Mandé Daguerra (1787–1851), francouzského malíře a vědce. Jako první úspěšný fotografický proces v historii fotografie byla 7. ledna 1839 představena na setkání Académie des sciences v Paříži.


Při daguerrotypování je nejdůležitější vysoce vyleštěná kovová deska. Nejčastěji se jedná o měděnou desku s tenkou vrstvou stříbra. Oproti fotografickému papíru tedy není daguerrotypie ohebná a pružná. Výjimečnost této techniky spočívá v dokonalém prokreslení obrazu, který dobový tisk popsal jako: "Přesný, ostrý a detailní". Nejen ostrost, ale též bohatství detailů vyvolávalo v divácích dojem, že hledí na scény, které skutečně existují. Potřeba skutečnost vidět a požadavek zobrazit ji byly nejsilnější v zemích znatelně ovlivněných průmyslovou revolucí.

Čím je ta kynžvartská zajímavá?


Oceněná památka zobrazuje "umělcův ateliér" a je významná hned z několika hledisek. Je to jedna ze zcela prvních daguerrotypií. Dále byla osobně věnována Luisem Daguerrem kancléři Metternichovi roku 1839 ještě před zveřejněním patentu, jak se dočteme v dedikaci na zadní straně pasparty, což potvrzuje také dochovaná korespondence.

 

Zámek Kynžvart patří mezi nejvýznamnější památky ve správě Národního památkového ústavu. Památkový areál patří se svými 245 hektary mezi největší v České republice. Je držitelem ceny Europa nostra. Nesmírně cenné jsou dochované sbírky po šlechtických majitelích. Nejznámějším představitelem je kníže Klement Václav Lothar Metternich-Winneburg, kancléř císařů Františka I. a Ferdinanda I. Kancléř na zámku založil jedno z prvních muzeí v Evropě. Dodnes na zámku můžeme obdivovat cenná umělecká díla Antonia Canovy, Bernarda Strigela, kolekce antických mincí, daguerrotypií, grafik a zbraní. Na zámku se nachází třetí největší egyptologická sbírka v České republice. Významná je v evropském kontextu kynžvartská knihovna se sbírkou rukopisů (nejstarší dílo je z 8. sto-letí). Oblíbeným cílem návštěvníků je i kabinet kuriozit. Součástí sbírek je movitá národní kulturní památka Kyn-žvartská daguerrotypie, která je zapsána mezi movité památky UNESCO do registru Paměť světa.

 

Kontakt a více informací:
Ing. Ondřej Cink, kastelán zámku Kynžvart, tel.: 602 233 930, e-mail: cink.ondrej@npu.cz
Více informací o zámku a jeho provozu: www.zamek-kynzvart.cz