Po sedmdesáti letech se na zámek Kynžvart vrací cenný kus jeho původního vybavení – busta Herma, sádrová kopie ze slavného antického sousoší Herma s malým Dionýsem od sochaře Praxitela. Po desetiletích strávených na zámku Dačice se díky dlouhodobé práci Národního památkového ústavu podařilo tento historický artefakt navrátit na jeho původní místo.
Po druhé světové válce po konfiskaci šlechtických sídel se jejich původní vybavení často využívalo při tvorbě nových prohlídkových tras a tematických expozic a výstav. Z tohoto důvodu se mnoho exponátů rozvezlo pro různých hradech a zámcích v republice. Mnoho těchto drobných památek tak ztratilo svůj historický domov. Od 90. let 20. století se začal klást důraz na původ artefaktů a v různých vlnách se dařilo navracet předměty zpět na původní místo. Národní památkový ústav se této problematice věnuje dlouhodobě a na základě pečlivého studia původních záznamů, reverzů a protokolů se v rámci jím spravovaných památek snaží o vracení kdysi rozvezených předmětů a zcelení původního vybavení konkrétních památek.
Popsaný osud potkal vedle jiných i jeden předmět ze zámku Kynžvart. V roce 1955 byla odvezena sádrová kopie busty Herma ze sousoší Herma nesoucího malého Dionýsa od Praxitela a využita v expozici zámku Dačice v Jižních Čechách. Po vyřízení nezbytných administrativních úkonů se nyní přesně po 70 letech busta Herma vrátila zpět na zámek Kynžvart. Jedná se kus, který vhodně doplní dochovanou kolekci sádrových a mramorových sochařských děl na zámku Kynžvart. Busta je 64 cm vysoká, pochází z 19. století, provenienčně z okolí Berlína. Plánujeme zapojení do zámecké instalace v příštím roce. Než však bude možné využít bustu v expozici, musí projít restaurátorským očištěním, neboť jsou na jejím povrchu silné depozity prachu. Těšíme se, že po očištění bude opět zářit sněhobíle.
Sousoší Herma s malým Dionýsem patří k významným dílům řeckého sochařství 4. století př. n. l. Hermés, posel bohů a ochránce poutníků, je v řecké mytologii známý svou vynalézavostí, rychlostí i smyslem pro humor. Na původním sousoší, které bylo připisováno Praxitelovi, drží malého Dionýsa – boha vína a radosti – a podává mu hrozen. Tato scéna spojuje Hermovu roli průvodce a ochránce s dionýským motivem života, smyslnosti a radosti. Návrat busty Herma tak symbolicky představuje nejen obnovení historické paměti, ale i znovuoživení klasického odkazu v kontextu zámecké sbírky.
Kontakt pro média:
Bc. Štefan Brštiak, referent pro veřejnost zámku Kynžvart
tel.: 773 776 631, e-mail: brstiak.stefan@npu.cz
Více informací o zámku a jeho provozu: www.zamek-kynzvart.cz
Zámek Kynžvart patří mezi nejvýznamnější památky ve správě Národního památkového ústavu. Památkový areál patří se svými 293 hektary mezi největší v České republice. Je držitelem ceny Europa Nostra. Nesmírně cenné jsou dochované sbírky po šlechtických majitelích. Nejznámějším představitelem je kníže Klement Václav Lothar Metternich-Winneburg, kancléř císařů Františka I. a Ferdinanda I. Kancléř na zámku založil jedno z prvních muzeí v Evropě. Dodnes na zámku můžeme obdivovat cenná umělecká díla Antonia Canovy, Bernarda Strigela, kolekce antických mincí, daguerrotypií, grafik a zbraní. Na zámku se nachází třetí největší egyptologická sbírka v České republice. Významná je v evropském kontextu kynžvartská knihovna se sbírkou rukopisů (nejstarší dílo je z 8. století). Oblíbeným cílem návštěvníků je i kabinet kuriozit. Součástí sbírek je movitá národní kulturní památka Kynžvartská daguerrotypie, která je zapsána mezi movité památky UNESCO do registru Paměť světa.
