Movitá národní kulturní památka Kynžvartská daguerrotypie bude zapsána na prestižní seznam světového kulturního dědictví UNESCO Paměť světa. Autor daroval snímek kancléři Metternichovi ještě před zveřejněním svého objevu. Snímek vznikl v roce 1839. Kynžvartská daguerrotypie se stává první UNESCO památkou na území Karlovasrkého kraje.
Seznam UNESCO v rámci registru Paměť světa obsahuje památky dokumentárního dědictví, které pro svůj celosvětový význam a ojedinělost mají patřit celému světu. Poradní výbor doporučil zapsat 78 nových památek. Jednou z nich je i Kynžvartská daguerrotypie. Daguerrotypie je nejstarším prakticky používaným fotografickým procesem, který byl vhodný pro každodenní použití a nevyžadoval extrémně dlouhé expoziční časy. Zveřejnění vynálezu daguerrotypického postupu je dodnes považováno za okamžik zrození fotografie.
Kynžvartská daguerrotypie je zátiší s motivem uměleckého ateliéru a s vlastnoručním věnováním autora kancléři Metternichovi. Kníže Metternich si vlastnoručně na zadní stranu poznamenal jako velmi významnou skutečnost, že mu Louis Jacques Mandé Daguerre (1789-1851) tuto daguerrotypii věnoval dokonce ještě před zveřejněním svého objevu. Kynžvartská daguerrotypie se stala součástní kynžvartského zámeckého muzea, jednoho z prvních veřejnosti přístupných muzeí v Evropě (1828).
Kynžvartská daguerrotypie je unikátní technickou památkou a má statut národní kulturní památky. Vznikla v roce 1839 a mezi nejstaršími dochovanými exempláři patří k nejzachovalejším. Na rozdíl od ostatních daguerrotypií si uchovala původní adjustaci. Je velmi cenným dokladem vývoje fotografických postupů - její původ, historie i autentičnost je dobře známá a nezpochybnitelná.
Na zámku Kynžvart se připravuje nová expozice s pracovním názvem „Klenotnice Metternichů“, v níž by měly být vystaveny některé z nejcennějších pokladů ze sbírek zámku Kynžvart. Důvodem vzniku nové expozice je, že mnohé ze vzácných artefaktů nemohou být z důvodu ochrany, bezpečnosti a klimatických podmínek prezentovány v rámci běžných návštěvních okruhů a jsou uloženy v depozitářích nebo zapůjčeny jiným institucím. Kynžvartská daguerrotypie nepochybně patří mezi nejcennější poklady Metternichovy kynžvartské sbírky uměleckých děl, rukopisů, vzácných knih, mincí a kuriozit. Svou hodnotou se daguerotypie řadí po bok nejvýznamnějším dílům sbírky, jako je soubor oltářních obrazů Bernarda Strigela, nejstarší rukopis – zlomek pěti knih Mojžíšových z konce 8. století, nebo antická numizmatická kolekce.
Dnes je Kynžvartská daguerrotypie zapůjčena do expozice Národního technického muzea v Praze. Zde je veřejnosti přístupná v rámci expozice s názvem Fotografický ateliér. Na přípravě nominace Kynžvartské daguerotypie za památku UNESCO se podílelo jak Národní technické muzeum v Praze, tak Národní památkový ústav.
Zámek Kynžvart patří mezi nejvýznamnější památky ve správě Národního památkového ústavu. Památkový areál patří se svými 275 hektary mezi největší v České republice a jeho část má statut národní kulturní památky. Je držitelem ceny Europa nostra. Nesmírně cenné jsou dochované sbírky po šlechtických majitelích. Nejznámějším představitelem je kníže Klement Václav Lothar Metternich-Winneburg, kancléř císařů Františka I. a Ferdinanda I. Dobrotivého. Kancléř na zámku založil jedno z prvních muzeí v Evropě. Dodnes na zámku můžeme obdivovat cenná umělecká díla Antonia Canovy, Bernarda Strigela, kolekce antických mincí, daguerrotypií, grafik a zbraní. Na zámku se nachází třetí nejvýznamnější egyptologická sbírka v České republice. Významná je v evropském kontextu kynžvartská knihovna se svoji sbírkou rukopisů (nejstarší dílo pochází z 8. století). Oblíbeným cílem návštěvníků je i kabinet kuriozit.
Více informací a kontakty:
Ing. Ondřej Cink, kastelán zámku Kynžvart
Tel.: 602 233 930, e-mail: cink.ondrej@npu.cz
Více informací o zámku a jeho provozu: www.zamek-kynzvart.eu
