Národní památkový ústav realizuje mezinárodní projekt „Podpora biodiverzity netopýrů v bavorsko-českém pohraničí.
Po delší „koronavirové pauze“ bylo opět možné realizovat společné česko-bavorské workshopy.
Dne 14. května 2021 se konala společná akce, která měla nosné téma „sanování historických sklepení“. Během akce se přítomní účastníci z obou stran hranice dozvěděli mnoho zajímavých informací o české projektové části (objekt bývalého pivovarského sklepa u zámku Kynžvart) i bavorské projektové části (soustava bývalých pivovarských sklepení ve Wunsiedelu). Diskutován byl historický vznik a vývoj těchto sklepení. Velice pestrý byl vývoj zejména na bavorské straně. Vznikla zde celá ulička plná sklepů. Velké zásahy probíhaly i v době druhé světové války, kdy byly některé sklepy propojeny a sloužily jako úkryt proti bombardování. Přítomní se dozvěděli zajímavé informace také o geologii a stavebně-technických řešeních. Neodmyslitelnou součástí bylo zaměření na netopýry. Bavorská strana prezentovala i moderní přístupy (stavební prvky), vhodné do novostaveb i opravovaných objektů, jež jsou vhodné jako úkryty pro netopýry (umělé štěrbiny).
Závěrečný workshop
V sobotu dne 12. června 2021 se konal poslední workshop v rámci projektu „Podpora biodiverzity netopýrů v bavorsko-českém pohraničí“. Tato akce měla tematické zaměření „spolupráce mezi ochranou přírody a ochranou památek“.
V rámci tohoto workshopu se přítomní dozvěděli velice zajímavé informace. Diskutovány byly konkrétní příklady a praktické zkušenosti z oblastí, kde se setkávají zájmy ochranářů a památkářů. V samotném areálu zámku Kynžvart se nejedná jen o „netopýří téma“, ale například i o soustavu rybníků, historické aleje a budoucí rekonstrukce dalších objektů (např. kovárna, mlýn, pivovar…), které v současné době také slouží jako útočiště různých živočichů (netopýrů).
Výměna zkušeností byla pro všechny přítomné velice plodná a inspirující. Je velice důležité a pozitivní, že díky i takovýto přeshraniční projekt pomáhá šířit zkušenosti, příklady dobré praxe a trendy ze zahraničí do Čech.
Zámek Kynžvart patří mezi nejvýznamnější památky ve správě Národního památkového ústavu. Památkový areál patří se svými 245 hektary mezi největší v České republice a jeho část má statut národní kulturní památky. Je držitelem ceny Europa nostra. Nesmírně cenné jsou dochované sbírky po šlechtických majitelích. Nejznámějším představitelem je kníže Klement Václav Lothar Metternich-Winneburg, kancléř císařů Františka I. a Ferdinanda I. Kancléř na zámku založil jedno z prvních muzeí v Evropě. Dodnes na zámku můžeme obdivovat cenná umělecká díla Antonia Canovy, Bernarda Strigela, kolekce antických mincí, daguerrotypií, grafik a zbraní. Na zámku se nachází třetí největší egyptologická sbírka v České republice. Významná je v evropském kontextu kynžvartská knihovna se svoji sbírkou rukopisů (nejstarší dílo je z 8. století). Oblíbeným cílem návštěvníků je i kabinet kuriozit. Součástí sbírek je movitá národní kulturní památka tzv. Kynžvartská daguerrotypie, která je zapsána mezi movité památky UNESCO do registru Paměť světa. Od roku 2020 je zařazena na seznam Evropské dědictví.
Kontakt a více informací
Ing. Ondřej Cink, kastelán zámku Kynžvart
Tel.: 602 233 930, e-mail: cink.ondrej@npu.cz
Více informací o zámku a jeho provozu: www.zamek-kynzvart.cz
