Provoz golfového hřiště na zámku Kynžvart byl ukončen.
Napoleonova egyptská expedice
PhDr. Miloš Říha, 2004
Historie zaznamenala už bezpočet případů, kdy nějaká vojenská akce pomohla nenávratně zničit nenahraditelné kulturní hodnoty. Napoleonova egyptská expedice v letech 1798-1801 se však navždy zapsala do dějin, i když vojensky skončila pro Francouze dokonalým fiaskem. Obsazení Egypta mělo strategický význam. Francouzi plánovali v Egyptě zřídit operační základnu pro své další vojenské plány na středním východě. Ve válce s Británií mělo obsazení Egypta zabránit zásobování Britů z jejich vlastních kolonií. Do Egypta poslala pařížská revoluční vláda ambiciózního generála Napoleona s 38 tisíci muži. Bonaparte cítil svou velkou šanci, když se vydával po stopách Alexandra Velikého. Chtěl zároveň zemi modernizovat a probádat její historii.
Do Egypta vstoupily sbory 2. července 1798 a už 21. července ve slavné bitvě u pyramid porazil Napoleon vyhlášené egyptské Mameluky. Sympatie místních obyvatel a jejich podporu ale nezískal a tak ani jeho egyptské dobrodružství nemělo dlouhého trvání. Britům se podařilo poměrně rychle zformovat své vojenské síly a 1. srpna 1801 porazil britský admirál Nelson v zálivu Abukir v předměstí Alexandrie francouzskou posádku. Po dlouhých bojích byly francouzské válečné lodi potopeny a Britové pod velením generála Abercrombyho se vylodili. Francouzi kapitulovali a Napoleon se vrátil do Francie za novými cíly - očistit francouzskou revoluci a dobít Evropu.
Egyptskou expedici doprovázela elita francouzské vědy z nejrůznějších vědních oborů - celkem 167 mužů: 21 matematiků, 3 astronomové, 17 inženýrů, 13 přírodovědců a báňských inženýrů, 4 architekti, 8 kreslířů, 10 vědců z oborů duchovních věd a 22 typografů - sazečů v latině, řečtině a arabštině. Dostali za úkol zkatalogizovat všechno, co v Egyptě najdou. Vědeckou expedici předcházela mise francouzských orientalistů, kteří také převedli jména měst a vesnic do latinky, aby se mohli ostatní podle mapy orientovat. Inženýři zdokonalili metody přesného popisu a kopírování, aby tak bylo možné - ještě před objevem fotografie - pořídit přesné kopie nápisů. Celé hodiny pak trávili kopírováním jednotlivých nápisů chrámu v Karnaku. Následovaly další dvě expedice. První vedl inženýr zeměměřič, druhou matematik. Jeden z členů týmu objevil chrám Edfu. Po staletí byl tento chrám ukrytý pod vrstvou písku, na kterém stály domy místních rolníků. V hrobkách Údolí králů se dochovaly nápisy a vyobrazení se scénami, zachycujícími každodenní život starověkých zemědělců - lov, setí a sklizeň.
Francouzský voják Pierre Bouchard objevil v Rashidu (Rosetta) kámen z černého bazaltu s trojjazyčným nápisem v hieratickém, démotickém a řeckém písmu. Po názvem Rosettská deska se tento kámen stal nejslavnějším nálezem. O čtvrtstoletí později s jeho pomocí dospěl Jean-François Champollion k rozluštění staroegyptských hieroglyfů. Kreslíři zvěčnili každičký drobný detail nálezů do neuvěřitelných podrobností. Vědci zkoumali pyramidy i exotická zvířata a rostlinný materiál. Změřili také samotný symbol všech záhad - Velkou sfingu v Gíze. Po kapitulaci generála Mineaua v roce 1801 se podařilo jen s obtížemi dopravit kresby a některé památky do Francie. Rosettskou desku a památky z hrobu Neftanbo zabavili Britové a odvezli je do Britského muzea.
Výsledkem francouzské expedice vědců se stalo monumentální dílo "Description de l'Egypte" (Popis Egypta). Ve dvanácti velkorozměrných svazcích map a kreslených tabulí s nákresy a ve dvanácti svazcích textů na 7000 stranách je podrobně zpracováno, popsáno a nakresleno všechno, co bylo během dvou let v Egyptě objeveno. Toto nejvýznamnější dílo egyptologie všech dob vyšlo v letech 1809-1828. Nové a objevné popisy pyramid z pera E. F. Jomardse vyvolaly skutečnou vlnu mystiky pyramid. Obrazy z Egypta jitřily fantazií a způsobily pravou "egyptománii". Ta se projevila nejen v literatuře, ale i v malířství, v architektuře, v empirovém a klasicistním nábytku, v hudbě i ve filozofii. Vznikla zároveň nová věda - egyptologie a monumentální dílo se stalo jejím základem. V České republice jsou pouze dva kompletní exempláře díla: v knihovně Strahovského kláštera a na zámku Kynžvart. Kancléř Metternich opět dobře uložil peníze do unikátu s trvalou hodnotou.