Kynžvartský portrét Babinského

PhDr. Miloš Říha, 2004

Psal se rok 1832. Vydatné májové slunce už vytvářelo iluzi léta, nejvyšší purkrabí hrabě Karel Chotek zřejmě právě dočetl spisek Josefa Jungmanna o postavení češtiny na školách a z vyšetřovací vazby v budově pražského kriminálního soudu uprchl zločinec Václav Babinský. Chytili ho vlastně teprve nedávno - 19. ledna 1832, když už měl tento šestatřicetiletý rodák z Litoměřic na svědomí několik loupežných přepadení. Pozorný rychtář Václav Franke v obci Kuří Vody si toho dne všiml, že se Babinský prokázal falešným pasem na jméno Josef Schmid a jeho milence a společnici Apoleně Hoffmanové navíc ze spodniček vypadly dvě nabité bambitky. Babinský se ještě přitom stihl poprat s oběma biřici a kousnout rychtáře do prstu, aby pak putoval do Prahy na „direkci“.



Jak se pak mohlo stát, že hned po čtyřech měsících z vyšetřovací vazby uprchl, to zůstane asi záhadou. Při útěku mu prý vydatně pomáhal jeho spoluvězeň Johann Láska, vlastní profesí stolař. Babinský po útěku pokračoval ve svém loupeživém řemesle. Jeho největším zločinem bylo zabití pláteníka Jana Blumberga, kterého přepadl 4. srpna 1833 v lese nedaleko Horní Kamenice.

Vraťme se však ještě na chvíli do pražské vyšetřovací vazby. Babinského spoluvězeň Johann Láska se tu ukázal jako velmi schopný portrétista. Z chlebového těsta zhotovil poměrně velmi věrnou podobu slavného loupežníka. Figurka Babinského se jako dobová aktuální rarita dostala brzy do sbírek kynžvartského kabinetu kuriozit rakouského státního kancléře Metternicha.

Babinský se mezitím schovával v Haliči, a to dokonce pod falešným jménem Anton Müller. Byl to zřejmě velký vtipálek, protože takto se jmenoval jeho pražský vyšetřovatel. Na podzim roku 1835 byl ale loupežník poznán a znovu zatčen. Kynžvartský zámecký kustod ve svém soupisu sbírek píše, že je zločinec Babinský ještě stále ve vězení, ale díky jeho vychytralosti stále není možné ukončit vyšetřování. Jeho kynžvartský portrét ale během doby vidělo mnoho zámeckých hostů a návštěvníků zámeckého muzea. Jeden z těchto hostů, který loupežníka osobně viděl v Praze na pranýři, dokonce poslal zámeckému kustodovi Auerovi své osobní písemné svědectví, v němž potvrdil věrnou podobu portrétu a vyslovil obdiv jeho autorovi.


Václav Babinský, obžalovaný původně ze 12 zločinů, byl nakonec u poloviny z nich zproštěn viny z nedostatku důkazů a za ostatní odsouzen na 20 let žaláře. Od 10. června 1841 se na 14 let stal jedním z nejznámějších vězňů brněnského Špilberku, dalších 6 let pak trávil za zdmi kartouzské věznice v dnešních Valdicích. Po propuštění z vězení v roce 1861 už mu zbývalo jen 18 let života. Zemřel 1. srpna 1879 a jeho hrob najdeme v Řepích u Prahy. Na zámku Kynžvart se jeho figurka z chleboviny stala další známou raritou, kterou se vyplatí vidět.

 

zpět na ve znamení kuriozit II.