Provoz golfového hřiště na zámku Kynžvart byl ukončen.
Významná a památná místa v parku
Zahradní rybník
Byl obnoven v roce 1992 podle stavu z konce minulého století. Jižně od hráze se nachází kamenný můstek s litinovým zábradlím. U mostu se tyčí mohutný smrk ztepilý (Picea abies). Ve svahu západně od hráze roste buk lesní (Fagus silvatica), největší v této části parku.
Mariánské údolí s vyhlídkou nad Černým rybníkem
Na kamenné lavičce pod převislou skálou sedával podle tradice Johann Wolfgang von Goethe. Navštívil zámek v letech 1818 a 1822. Vyhlídka na kameni nad Černým rybníkem byla vybudovaná v roce 1994 podle původních stop v kameni. Východně od této vyhlídky je skupina jedlí obrovských (Abies grandis). Kolem vede cesta okolo Záplavového rybníka ("Bahňáku") do Kynžvartu. Na jižním okraji Mariánského údolí je ozdobný kamenný sokl.
Ptačí alej
Odbočuje z klenové aleje (Acer pseudoplatanus) na severovýchod, směrem ke "Štolbovým mukám". Patří k nejstarším kompozičním prvkům předchozího barokního parku, v 19. století převzata do první fáze parkových úprav. Západně od Ptačí aleje se rozkládá typická parková louka z druhé fáze úprav s řadou solitér a skupin exotických dřevin a kultivarů, převážně z rodu dubu: sloupovitá forma dubu letního (Quercus robur Cupressoides), dub červený (Quercus rubra), dále douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii), červená forma buku lesního (Fagus silvatica Atropurpurea). Na severní straně přiléhá bohatá sbírka sivých kultivarů jehličnatých dřevin.
Štolbův kříž
Na barokním kamenném podstavci s letopočtem 1704 je vytesán monogram "V.L.P.". V soupise památek z roku 1836 se uvádí, že se zde četlo druhé evangelium při každoročním procesí na sv. Marka z Kynžvartu do Žandova. Kříž byl obnoven v r. 1994. Překrásný pohled severovýchodním směrem k "Bílému kameni" a na okraj Slavkovského lesa.
Obelisk – Františkův monument na Antonínském (Františkově) vrchu
Kamenný památník – 15 metrů vysoký granitový obelisk – nechal zřídit v roce 1835 kancléř Metternich k poctě císařů Františka I. A Ferdinanda V. Základní kamen uložil císař Ferdinand V. dne 12. září 1835. Přední litinová deska nese nápis "IUSTITIA REGNORUM FUNDAMENTUM" (tzn. "Spravedlnost je základem vlády") a dále: "IMP. FRANCISCO I. / DIO FELICI AUGUSTO / QUOD / MAXIMIS TEMPORIB. / CONSTANTIA INVICTA – SAPIENTIA PARI / IMPERIUM – REXIT SERVAVIT ET AUXIT / CLEMENS VENCESLAUS LOTTARIUS / A. METTERNICH VINNEBURG / PRINCEPS – AB. ACTIS. DOMUS. AULAE / IMPERIQ. AUSTRIACI – STRENUAS VIRTUTES EIUS / PER ANNOS XXV / ADMIRATUS REVERITUS / OBSEQUIT CARITATIS / GRATIO ANIMI CAUSSA – DEDICAVIT" ("Císaři Františku I., oblíbenému císaři, který během těžkých dob s nepřekonatelnou trpělivostí a moudrostí řídil, spravoval a rozmnožoval říši. Zřídit jej nechal Clemens Wenzel Lottar kníže Metternich – Winneburg z 25letého obdivu k jeho obratnosti při řízení císařského domu a Rakouské říše, z lásky a vděčnosti"). Na zadní litinové desce je nápis: "IMP. FERDINANDUS I. / FRANCISCI AUG. FILIUS / AUGUSTUS / RELIGIONEM PIETATEM / IUSTITIAM / DEVOTO ANIMO / RECOLENS / PARENTIS OPTIMI / BENIGNISSIMI / INCOMPARABILIS / AD MEMORIAM OBSERVANTIAE – ERGA EUM PERPETUAE / STUDIO SUI / POSTERIS PROPAGANDAM – LAPIDEM AUSPICALEM – MONUMENTI / LAETUS VIDENS POSUIT / PRIDIE IDUS SEPTEMBRIS – A MDCCCXXXV / RECTA TUERI" ("Císař Ferdinand I., syn císaře Františka, pamětliv zbožnosti, lásky a spravedlnosti…"). Zdobené litinové zábradlí okolo obelisku bylo o Velikonocích 1993 zničeno vandaly.
Kolový mlýn
Postaven přibližně v roce 1785, dříve též hostinec. Objekt je připraven k rekonstrukci a k adaptaci.
Mlýnský rybník s ostrůvkem a dřevěnou chatkou
Ostrůvek byl oblíbeným místem pikniků a též útočištěm matky posledního Metternicha (Isabela de Silva y Carvajal de Santa Cruz, sestřenice španělského krále Alfonse XIII.). Na jižním břehu ostrůvku je malé přístaviště. Hlavice románského sloupu z 11. století se na ostrůvku druhotně uplatnila jako romantická studna (originál hlavice je dnes v zámecké instalaci). Nový dřevěný most je z roku 1992. Přepad rybníka s kamenným můstkem vytváří vodopád, zdůrazněný porostem jedlovce kanadského (Tsuga canadensis).
Kamenné odpočívadlo se stolem a lavicemi
Nad soutokem dvou potoků – Lipoltovského a Kynžvartského (dříve známého jako Mlýnský náhon – "Mühlbach"). Z odpočívadla je krásný pohled na zámek, vodárnu a louku. Nový dřevěný můstek byl zbudován v roce 1993. Proti můstku roste dub letní (Quercus robur) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Podél potoka za pivovarem bylo v roce 1960 založeno alpinium a vysázeno 300 keřů rododendronu.
Vodárna u Lvího pramene z roku 1932
Lví pramen napájí vodovod, vybudovaný v roce 1938 stavitelem A. Langem. Nový mosazný chrlič byl dokončen v roce 1994 podle původního zinkového, který byl poškozen. V roce 1994 byl celý objekt rekonstruován. Poblíž vodárny stojí kamenný most k pivovaru a hájovně. Nedaleko je skupina jasanů ztepilých (Fraxinus excelsior).
Litinová plastika Artemis, ochránkyně zvěře
Artemis byla dcera Diova a Leto, sestra Apollonova. Socha je podle nejznámější zachované plastiky Artemis z Versailles. Předpokládá se, že Artemis vyjímá šíp z toulce, aby ochránila laň před pronásledovateli. Socha byla odlita v plasské slévárně knížete Metternicha a v roce 1994 byla restaurována.
Zámecký pivovar
Nejstarší zmínky o pivovaru jsou už z doby výstavby renesančního zámku v roce 1606. Poškozený objekt byl v roce 1833 přebudován v empírovém stylu s použitím zdiva barokní budovy. Pivo se zde vařilo až do roku 1905. Střechy byla opravena v letech 1982-1984.
Staletá lípa velkolistá (Tilia platiphillus) u skalního sklepa
Lípa pochází pravděpodobně z roku 1693, kdy byl zbudován skalní pivovarský sklep. Nad vchodem do sklepa je nápis "ZUR SCHÖNEN LINDE" (U krásné lípy) s letopočtem 1901. Lípa byla v roce 1996 vyhlášena za památný strom.
Čajovna (tzv. poustevna – Eremitage)
Nádherný empírový pavilon, vybudován okolo roku 1833 na místě, kde byla podle tradice dříve poustevna a od roku 1840 využíván k svačinám v přírodě s hudební produkcí. Ještě ve třicátých letech se zde podával čaj o páté. V r. 1992 byl objekt staticky zajištěn a položena nová střecha.
Tatiščevovy skály u Pískového rybníka
Název "TATISCHEF FELSEN" (Tatiščevovy skály) nechal do balvanu vysekat kancléř Metternich. Prý tu rád pobýval ruský vyslanec Tatiščev při svých návštěvách zámku Kynžvart. Pískový rybník býval vždy oblíbeným místem koupání mládeže ze Staré Vody a z Lázní Kynžvart.
Císařská vyhlídka nad třemi rybníky
Je odtud krásný výhled na - od východu - "Kachní rybník" (Horní písečný), "Husí rybník" (Střední písečný) a velký "Pískový rybník" (Dolní písečný). Cestou na východ, směrem ke staré kovárně, mineme malé romantické jezírko, obklopené mohutnými jasany ztepilými (Fraxinus excelsior). Rybníky a jezírko byly obnoveny v letech 1993-94.
Křížová kaple (kynžvartský Svatý kříž, tzv. Lesní kaple)
V roce 1692 nechal Filip Emmerich hrabě Metternich (1628-1698) vybudovat také kapličku na Májové hoře (Maiberg, jinde také Kreuzberg - Křížová hora, ale také Malberg - podle tradice, že tam byl ještě pohanský památník, nebo ještě jinde Mayerberg). Metternichové údajně nařídili, aby bylo místo někdejšího pohanského obětiště hlídáno a nedocházelo ke kultovním obětem. Tuto povinnost převzali nejprve benediktýni a v dalších letech tam jeden žil jako poustevník. Na místě nebo nedaleko této kapličky (nebo poustevny?) byla v roce 1835 vybudována unikátní dřevěná pseudogotická kaple. Oltář je na západní straně. Vlevo a vpravo od oltáře stojí kamenné sloupy. Levý nese nápis: "O IHR ALLE, DIE DEN WEG FORÜBER GEHET, MERCKET UND SEHET, OB AUCH EIN SCHMERZ SEYE WIE MEIN SCHMERZ" (Celý verš zní: "Nic-liž vám do toho, ó všichni, kteříž tudyto jdete? Pohleďte a vizte, jestli bolest podobná bolesti mé, kteráž jest mi učiněna, jak mne zármutkem naplnil Hospodin v den prchlivosti hněvu svého." - Pláč Jeremiášův, kapitola 1, 12). Nápis na pravém kameni byl vyluštěn a obnoven až v roce 2000 a zní: "WIE IHR DES LEIDENS THEILHAFTIG SEID, SO WERDET IHR AUCH THEILHAFTIG WERDEN DEß TROSTS" (Celý verš zní: "A naděje naše pevná jest u vás, poněvadž víme, že jakož jste účastníci utrpení, tak i útěchy." - Druhá epištola sv. Pavla Koryntským, kapitola 1, 7). Na obou sloupech je i letopočet 1692. Dne 12. září 1835 navštívil poutní místo rakouský císař Ferdinand V. Střecha Křížové kaple byla obnovena v roce 1991. Kopie původního barokního korpusu na kříži, restaurovaný oltář a nové dřevěné lavice byly pořízeny v roce 1993 podle stavu na konci 19. století.
Altánek
Na mohutném kamenném balvanu byl v roce 1833 postaven šestiboký železný chrámek, podle tehdy oblíbeného typu čínských pavilónků. Obnoven byl v roce 1993. U paty balvanu nalezneme kamenné odpočívadlo. Z altánku byl původně výhled na Kynžvart.
Stará kovárna (2. polovina 18. století)
Leží u staré císařské silnice z Plzně do Chebu. V kovárně byla údajně jedna místnost bez oken (černá komora), která prý byla využívána i jako vězení. Kovárna je zmiňována v souvislosti s požárem v roce 1782. Objekt byl restaurován v letech 1982-86. Kolem objektu vede po hrázi Kovárenského rybníka silnice k hospodářskému dvoru.
Hospodářský dvůr
Komplex hospodářských budov, důchodkového a lesního úřadu byl postaven v roce 1833. Byl to zamilovaný projekt kancléře Metternicha. V objektu je zámecká restaurace a buduje se zde hotelové zařízení. Jižně od hospodářského dvora leží Panský rybník s malým ostrůvkem, porostlým olší lepkavou (Alnus glutinosa). Přepad rybníka vytváří kaskádu pod kamenným můstkem.